Atmosféra mě nadchla, byla to parádní premiéra, říká mladý útočník Martin Holba

Martine, v zápase proti Frýdku-Místku jsi poprvé nastoupil za A-tým na domácím ledě. Jak sis premiéru užil?

Užil jsem si to moc. Byl jsem strašně natěšený, když jsem se dozvěděl, že nastoupím. Přál jsem si, aby to dopadlo co nejlépe, a doufám, že jsem zanechal dobrou stopu. Snad jsem se trenérům líbil a v budoucnu si vybojuju další šance.

Kdy ses dozvěděl, že půjdeš do sestavy?

Ve čtvrtek odpoledne. Říkal jsem si už dřív, že by to mohlo vyjít, ale když se to potvrdilo, nervozita mě rychle přešla. Jakmile jsem byl v kabině s klukama, hrála hudba a panovala správná atmosféra, cítil jsem se úplně v pohodě. Do zápasu jsem šel naplno, jako do každého jiného.

V čem se ten zápas lišil od těch, které hraješ běžně v juniorce?

Určitě v atmosféře. Fanoušci byli skvělí, poprvé jsem hrál před takovým publikem a bylo to úžasné. Jinak je to samozřejmě fyzicky náročnější a víc záleží na detailech. Ale pořád je to hokej, který si chci užívat. Hrál jsem ve formaci se Sedlem a Stanem. Oba se mi snažili pomoct, aby to pro mě bylo co nejjednodušší. Myslím, že nám to fungovalo a dobře jsme si to rozdělili.

Jak se cítíš v probíhající sezoně?

Momentálně se cítím ve velmi dobré formě a snažím se to ukazovat i na ledě. Osobně jsem spokojený s tím, jak hraju a chci v tom pokračovat dál. Z týmového pohledu to ale není ideální. S juniorkou se nám nedaří podle představ. Není to tak, jak jsme si přáli na začátku sezony. Nezbývá ale nic jiného než tvrdě makat na tréninku, připravovat se na každý zápas a věřit, že se to zlomí. Výsledky se pak určitě dostaví.

Ty osobně máš skvělá čísla – víc než bod na zápas. Těší tě to?

Samozřejmě, že mám radost, když můžu týmu pomoct. Ale na druhou stranu je tam smutek z toho, že se to neprojevuje v týmových výsledcích. Je to málo na to, abychom vyhrávali. Často ztrácíme zápasy, které máme dobře rozehrané – třeba naposledy proti Budějovicím. Vedli jsme, hráli solidně, ale drobné chyby soupeř vždy potrestá. A v tom je ten rozdíl.

Přechod mezi juniorkou a seniorským hokejem je velký. Jak ho vnímáš?

Je to velký rozdíl. V juniorce mám přes dvacet minut ice time, v áčku kolem deseti. Ale beru to pozitivně, můžu nasávat atmosféru a zjišťovat, jak to vypadá o úroveň výš. Každá minuta na ledě je pro mě cenná zkušenost. Momentálně chci pomoct juniorce, abychom se zvedli a hráli co nejlépe. Zároveň bych rád dostal další šance v A-týmu a zahrál si co nejvíc minut.