Trenér juniorů Pšurný: Celou sezonu nás srážela nízká produktivita. Chyběli nám rozdíloví hráči

Nebyla to povedená sezona. Zlínští junioři do play-off sice postoupili, ale tam také rychle skončili. Tým již od začátku soutěže sráželo množství zranění, a když se dal konečně dohromady, bylo už pozdě se začít škrábat tabulkou nahoru. Někteří hráči podle slov hlavního kouče Radka Pšurného nesplnili očekávání. Pár si ale pochvalu zasloužilo. Brankář Ondřej Haloda si zachytal v A-týmu PSG Zlín a dvojice Karafiát - Sirota si za výkony během celé sezony vysloužila pozvánku na MS do 18 let.

Byla pro vás letošní sezona velkým zklamáním?

Měl jsem od té sezony větší očekávání. Jenže na začátku nás začal limitovat velký počet zraněných. To byl nakonec dlouhodobý problém. Po dobu dvou měsíců jsme se nebyli schopni dát dohromady a to hrubě ovlivnilo výsledky soutěže. Nám se první čtvrtina soutěže nepovedla. Lámali jsme si pak hlavu co s tím, protože mužstvo nebylo kvalitativně tak špatné, aby se muselo nacházet na posledním místě tabulky. Bylo velmi těžké hrát proti soupeřům v plné síle, zatímco my jsme sotva poskládali tři pětky, někdy ani to ne. To ovlivnilo spoustu utkání. Postupem času se mužstvo stabilizovalo, ale zase nějaký čas trvá, než si to sedne a výkonnost se začne blížit k nějakým našim představám. Není to ze dne na den, ale třeba věc několika měsíců. Potom už začaly výsledky odpovídat síle týmu, ale už jsme se nemohli vyhrabat z toho začátku sezony.

Když pomineme ty zranění, co týmu nejvíce chybělo?

Postupem času jsme zjistili, že soupeři mají jednoho až tři rozdílové hráče, kteří byli schopni uhrát výsledek. Takový hráč nám v týmu chyběl. Sice jsme měli slušné hokejisty, ale ne až tolik rozdílové, aby byli schopni za zápas udělat tři až pět bodů a výsledky strhnout na naší stranu. Produktivita hráčů byla slabá. Není možné, aby hráči co odehrají za zápas průměrně dvacet minut, měli pak na konci sezony deset kanadských bodů. Tam vidím to druhé a hlavní úskalí. Odehráli jsme spoustu dobrých utkání, především na domácím ledě. Vždycky nás však brzdila produktivita. Byla spousta utkání, kdy náš limit byl dva až tři góly za zápas, což je hrozně málo na tu juniorku.

Čím to bylo, že se hráči v koncovce nedokázali prosazovat?

Nedokážu si to moc vysvětlit. To už není smůla, ale spíš neumění. Protože jsme se na to v tréninku hodně zaměřili. Stejně pak hráči, kteří ty góly nedávali na tréninku, nedávali ani v utkání. Takže si myslím, že je to slabá herní dovednost a v budoucnu to bude ty kluky limitovat. Jsou třeba šikovní, umí spoustu jiných věcí, ale toto je věc, která až se bude lámat chleba, bude velké negativum. Nejvíce bodů nám udělali Jirka Karafiát a Michal Gago. Michal je junior prvním rokem a Karafiát je starší dorostenec, ale výkonnostně patří do kategorie juniorů. To je na tom ale i to smutné. Měli to táhnout kluci, co jsou v juniorce už dva roky, nebo hrají na vyjímku

S přístupem hráčů jste byl spokojen?

S tímto problém rozhodně nebyl. I na tréninku bylo vidět, že ti kluci opravdu chtěli, ale herní schopnosti a dovednosti je prostě limitovali na tolik, že v konečném součtu byl ten výkon v celé sezoně průměrný. My jsme potom poznali, že ten tým má svůj výkonnostní limit a jen málokdy je schopen se přes něj přenést. A když už jsme se přes něj dostali, tak jsme v zápase dali jen dva góly a soupeř dal tři.

U dvou hráčů bych se zastavil. Jiří Karafiát a Jakub Sirota pravidelně hrají za národní tým. Karafiát má i naději, že bude draftován do NHL. Jaký je váš pohled na tyto kluky?

Oba hráči jsou dnes v závěrečné nominaci na mistrovství světa do 18 let. My v klubu jim držíme palce, aby jim to vyšlo a odrazilo je to v kariéře dál. Předpoklady pro to mají oba dva a tady ten turnaj je taková pomyslná startovací čára do toho hokejového života. Já bych byl rád, kdyby oba v budoucnu potvrdili tu výkonnost, kterou mají nastartovanou.

Myslíte, že by mohli brzo dostat šanci i v A-týmu? Třeba už příští sezonu?

Uvidíme, samozřejmě bude nejvíce záležet na jejich píli a úsilí. Je to spíš otázka na ty hráče, zda dokážou potvrdit své kvality, pak by šanci od trenérů A-mužstva mohli dostat. Vedení klubu bude dělat všechno pro to, aby ty kluky tady udrželo. Vidíme je jako jedny z možných kandidátů pro zapracování do A-týmu, společně s Adamem Hořanským, který se také jeví nadějně.

Každý rok má juniorka za cíl, pokusit se zapracovat co nejvíce hráčů do seniorského hokeje. U kolika hráčů se to letos povedlo?

Michal Stuchlík ten už tam v podstatě je. Ten hrál juniorku, protože si chtěl splnit studijní povinnosti a dodělat maturitu. Kluci jezdili hrávat 2. ligy do Nového Jičína a Adam Hořanský měl vyřízený střídavý start do Havířova. A nesmím zapomenout na Ondru Halodu, ten si zachytal i v A-týmu.

Jak moc se tým pro příští sezonu změní, ať už kvůli vysokému věku, nebo slabé výkonnosti?

Příští rok mohou hrát juniorku hráči ročníku 97/98 a mladší. My jsme to mužstvo měli hodně mladé. Nevím, co mají hráči v hlavách, a nevím, zda chtějí odejít do zahraničních soutěží, což se vše může stát, ale nevidím to zas na nějakou velkou obměnu. Kádr poskládáme tak, abychom do sezony měli pětadvacet hráčů a tři gólmany.

Jaký vás nyní čeká program?

V průběhu měsíce dubna mají kluci individuální tréninky. Nechtěl bych, aby byli bez sportu. Oni samozřejmě mají své aktivity. Někteří hrají fotbal za okolní obce, někdo chodí plavat, hrají tenis, někteří jsou zase cyklisté. Oficiálně začínáme přípravu 2. května.